květen 2018
Klient podával žalobu na vypořádání společného jmění manželů v době, kdy již byla v běhu žaloba protistrany ohledně vypořádání společného jmění manželů, která však nezahrnovala majetek, který chtěl vypořádat náš klient. Soud prvního stupně obě žaloby nespojil a řízení probíhala paralelně. Řízení o žalobě podané protistranou bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím dříve, než bylo rozhodnuto o žalobě našeho klienta. Odvolací soud pak žalobu našeho klienta zamítl z toho důvodu, že se jedná o věc již jednou rozsouzenou. Část majetku spadajícího do společného jmění manželů tak zůstala soudem nevypořádána. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zrušil s tím, že v případě vypořádání společného jmění manželů nelze poukazovat na překážku věci již rozsouzené, když se jedná o dosud nevypořádaný majetek mezi bývalými manželi, a věc vrátil odvolacímu soudu s tím, že je třeba meritorně rozhonout.
22. 5. 2018
Návrh na zrušení část zákona předložil soudu senát Krajského soudu v Ostravě, který řešil případ, v němž nezjištěný řidič třikrát neoprávněně parkoval v centru města. Soud pak řešil žalobu proti rozhodnutí magistrátu, podle kterého se deliktu dopustil provozovatel, protože nezajistil, aby řidič jeho auta dodržoval předpisy.
Dle rozhodnutí Ústavního soudu odpovědnost provozovatele vozidla ničím nenarušuje ústavnost. „Provozovatel má právo neříci, kdo řídil vozidlo. Předpokládá se ale, že provozovatel vozidla ví, kdo v době spáchání přestupku užil jeho vozidlo, jakož i že má zájem domoci se po řidiči zaplacené pokuty, včetně možnosti zamezit mu další užívání vozidla,“ konstatoval ÚS.
Soudci upozornili, že k odpovědnosti provozovatele vozidla se přikročilo i poté, aby se odstranil stav, kdy například kamery s radarem zachytily přestupky, ale dokumentace nebyla tak dokonalá, aby se dalo přesně prokázat, kdo v danou chvíli za volantem seděl. Soudci upozornili, že podobná praxe je běžná i v dalších zemích Evropy, a nic protiprávního na ní neshledal ani Evropský soud pro lidská práva.
4. 1. 2018
Ústavní soud České republiky rozhodl o tom, že i rodič, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo ve vazbě má právo na styk s dítětem. Ústavní soud tak vyhověl stížnosti otce, který se dostal do vazby kvůli obvinění z únosu své dcery do zahraničí. Obecné soudy v tomto případě rozhodly o svěření dítěte do péče matky a otci přiznaly pouze písemný styk s tím, že za takovéto situace nelze rozhodnout o osobním kontaktu. ÚS konstatoval, že se jedná o porušení práva na rodinný život a dovodil, že rodiče ve výkonu trestu nebo ve vazbě mají právo na kontakt s dětmi a stát má závazek jejich kontakt pomoci udržovat.
15. 12. 2017
Ústavní soud České republiky zrušil plánovaný náběh třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb, ta měla začít platit od března 2018 dopravních služeb, stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit také vybraní řemeslníci. Podle ÚS je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Případné výjimky z EET je nutné upravit zákonem, nikoliv jen cestou vládního nařízení. Proto soud zrušil sérii zmocňovacích ustanovení, díky kterým vláda mohla některé tržby vyloučit z EET úplně, případně je převést do zjednodušeného režimu. Tržby z bezhotovostních převodů jsou podle ÚS dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci prostřednictvím EET. Stát má dost možností, jak informace o bezhotovostních platbách získat jinak. Sporná úprava bezhotovostních plateb zůstane účinná jen do konce února 2018.
30. 11. 2017
Ústavní soud ČR vyhověl stížnosti otce a potvrdil, že mu obecné soud svým rozhodnutím znemožnily podílet se adekvátně na výchově syna. Dle rozhodnutí Ústavního soudu má-li být styk nerezidentního rodiče upraven přiměřeně, je nutné, aby měl možnost být s dítětem i na Štědrý den – obdobně jako matka dítěte. Soudy by měly svou pozornost zaměřovat i na další svátky a prázdniny. Styk obou rodičů lze upravit tak, aby mohli o dítě rovnoměrně pečovat v režimu „lichý a sudý rok“ o jarních i podzimních prázdninách, Velikonocích či dalších státem uznávaných svátcích.